Byl příslušník Sboru požární ochrany zřízeném národními výbory členem HZS podniku?

Zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně (dále jen "zákon o PO"), byl s účinností od 1. července 1986 zřízen Sbor požární ochrany (SPO), v jehož rámci byly vytvářeny správy SPO zřizované Ministerstvem vnitra (MV), Krajskými národními výbory (KNV), Okresními národními výbory (ONV) a útvary Požární ochrany (PO). 

Pracovněprávní vztahy příslušníků SPO se řídily zákoníkem práce, příslušníci SPO byli v pracovním poměru k ONV, KNV, MV, nebo jím řízené organizaci na úseku PO, přesto měli stanovené odchylky (slib, hodnosti, jmenování, povyšováni, odnímání, stejnokroje atp.)  

S účinností od 1. ledna 1995 byl zákon o PO novelizován a reorganizací SPO vznikl Hasičský záchranný sbor (HZS) České republiky (ČR), který tvořilo ředitelství HZS ČR, vzdělávací a technická zařízení MV, HZS okresů, HZS hl. m. Prahy, HZS měst Brna, Ostravy a Plzně. Představeným příslušníků HZS byl ministr vnitra, organizaci a početní stavy určovala vláda, ministr vnitra, vrchní požární rada s přednostou okresního úřadu. 

Pracovněprávní vztahy příslušníků se nadále řídily zákoníkem práce, přesto měly i nadále stanovené odchylky. Některé administrativní a pomocné činnosti v HZS ČR vykonávali zaměstnanci, na které se však odchylky od zákoníku práce nevztahovaly. 

Jednotkami požární ochrany byly jednotky HZS okresu složené z příslušníků, jednotky HZS podniku složené ze zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, jednotky sboru dobrovolných hasičů obce složené z fyzických osob, které nevykonávají činnost v těchto jednotkách jako své zaměstnání a které zřizuje obec (zpravidla to byli členové občanského sdružení) a dále jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku složené ze zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kteří nevykonávají činnost v této jednotce jako své zaměstnání. 

Ačkoli pracovně právní vztah založený pracovní smlouvou vytváří domněnku, že by se mohlo jednat o hasiče podniku, bez ohledu na to, že pojištěnec fakticky do služebního poměru nevstoupil, protože ukončil podle zákoníku práce práci hasiče dříve, na předmětnou pracovní pozici se hledí jako na pozici příslušníka HZS ČR. Zvláštní ustanovení zákona o důchodovém pojištění o snížení důchodového věku ve smyslu § 37e pro dobu činnosti příslušníka HZS ČR tak nelze použít.