Dlouhodobé ošetřovné 

Jde o dávku, která umožní překlenout relativně krátkou dobu nutné domácí péče (maximálně 90 dnů), která je nezbytná k vyzdravění ošetřovaného nebo k zajištění jiné formy dlouhodobé péče anebo k zajištění péče o osobu v inkurabilním stavu. 

Podmínky nároku

Nárok na dlouhodobé ošetřovné má pojištěnec, který:
1.    pečuje o osobu potřebující poskytování dlouhodobé péče nebo paliativní péče v domácím prostředí, a současně
2.    nevykonává v zaměstnání, z něhož dlouhodobé ošetřovné náleží, nebo v jiném zaměstnání práci.

Ošetřovanou osobou se pro účely dlouhodobého ošetřovného rozumí fyzická osoba (ne nutně pojištěnec), u které:
1.    došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci, při níž byla poskytována léčebná péče alespoň 4 kalendářních dnů po sobě jdoucích a současně,
2.    je předpoklad, že její zdravotní stav po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů (jde o odborný názor lékaře), nebo jde o osobu v inkurabilním stavu, který vyžaduje poskytování paliativní péče a dlouhodobé péče v domácím prostředí.

Za den hospitalizace se považuje rovněž den přijetí a den propuštění ze zařízení poskytující lůžkovou péči. Byla-li ošetřovaná osoba převezena ze zahraničního zdravotnického zařízení do zdravotnického zařízení poskytující lůžkovou péči v ČR, doba hospitalizace v zahraničí a v ČR se sčítá.

Při poskytování péče v domácím prostředí, se nešetří adresa, na které bude péče pojištěncem poskytována. Ošetřovaná osoba však nesmí být umístěna v zařízení poskytující zdravotně-sociální péči.

U dlouhodobého ošetřovného neplyne ochranná lhůta. Nárok na dávku proto nevznikne, jestliže k nástupu na ni dojde až po zániku pojištění.

 Vztah ošetřovaného a ošetřujícího

Ošetřující osoba musí patřit do okruhu osob uvedených zákoně o nemocenském pojištění, v ustanovení § 41a odst. 4 ZNP. Jedná se o manžela(ku), registrovaného(ou) partnera(ku) ošetřované osoby, příbuzného v linii přímé (syn, vnuk, otec, dědeček…) nebo jeho sourozence (i polorodého), a dále tchána/tchýni, zetě/snachu, neteř/synovce nebo tetu/strýce. Dále pak manžela(ku), registrovaného(ou) partnera(ku) či druha/družku osoby uvedené výše nebo druhem/družkou ošetřované osoby nebo jinou fyzickou osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti.

Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné z pojištěné činnosti je účast na pojištění zaměstnance alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících, bezprostředně předcházejících dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče.

V poskytování dlouhodobé péče se lze střídat, počet střídání není omezen. Není tedy vyloučena možnost, že by mohla každý den pečovat jiná osoba.

Podmínky nároku na dlouhodobé ošetřovné se posuzují vždy ke dni prvního převzetí ošetřované osoby do péče. To platí i v případech opakovaného převzetí poskytování dlouhodobé péče u téže ošetřované osoby při téže potřebě dlouhodobé péče. Pokud tedy ošetřující osoba při prvním převzetí ošetřované osoby do péče nesplňovala podmínky nároku na dlouhodobé ošetřovné (např. proto, že souběžně se služebním poměrem, z něhož nárok na dávku uplatňuje, vykonávala další výdělečnou činnost, např. účetního ve společenství vlastníků bytových jednotek), nemůže mít při dalším převzetí ošetřované osoby do péče v témže případě potřeby dlouhodobé péče nárok na dlouhodobé ošetřovné, a to ani v případech, kdy by mezitím tuto výdělečnou činnost přestala vykonávat (totéž platí ovšem i opačně).

 Vyloučení nároku

Pojištěnec nemá nárok na dlouhodobé ošetřovné z důvodu poskytování dlouhodobé péče dítěti, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek; uvedené neplatí, pokud tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, byla přijata k poskytnutí lůžkové péče, byla jí poskytnuta komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče, byla přijata do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte přijatého k poskytnutí lůžkové péče, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat. Poskytuje-li pojištěnec dlouhodobou péči současně více ošetřovaným osobám, dlouhodobé ošetřovné mu náleží pouze jednou.

Podpůrčí doba

Podpůrčí doba začíná prvním dnem vzniku potřeby dlouhodobé péče a plyne bez přerušení a končí dnem, v němž končí tato potřeba péče. Podpůrčí doba však trvá nejdéle 90 kalendářních dnů.

Toto období nemůže být z žádného důvodu prodlouženo, tedy ani z důvodu, že ošetřovaná osoba byla v období těchto 90 dnů hospitalizována, a ani z důvodu, že její nepříznivý zdravotní stav, který vyžaduje osobní péči, i nadále trvá.

Dlouhodobé ošetřovné se nevyplácí příslušníkovi za dobu, po kterou:
a)    náleží služební příjem,
b)  mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu, pokud potřeba dlouhodobé péče vznikla nejdříve dnem, který  následuje po dni nástupu na takové volno.
c)    je ošetřovaná osoba opětovně hospitalizována (s výjimkou prvního a posledního dne hospitalizace).

Dlouhodobé ošetřovné se dále nevyplácí za dny pracovního klidu v kalendářním týdnu, pokud zaměstnanci v tomto kalendářním týdnu nevznikl nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného alespoň za 1 kalendářní den, který měl být pro zaměstnance pracovním dnem v kalendářním týdnu a v němž potřeba dlouhodobé péče trvala.

Pojištěnci může vzniknout nárok na další dlouhodobé ošetřovné nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne, za který měl naposledy při téže potřebě dlouhodobé péče o tutéž ošetřovanou osobu nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného.

Výše dlouhodobého ošetřovného

Výše dlouhodobého ošetřovného za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu. V případě střídání se v péči s jinou osobou, bude výše denního vyměřovacího základu při opětovném poskytování péče stejná jako v prvním případě ošetřování, protože rozhodné období se zjišťuje ke dni, v němž ošetřující osoba poprvé zahájila poskytování dlouhodobé péče.

Uplatňování nároku na výplatu

V případě, kdy ošetřující lékař rozhodne o potřebě dlouhodobé péče (rozhodnutí je vydáváno elektronicky), obdrží osoba potřebující péči, popř. pověřená osoba, identifikátor (formou SMS nebo e-mailem – dle sděleného kontaktního údaje lékaři). Příslušník, který bude poskytovat dlouhodobou péči předá identifikátor zaměstnavateli. 

Pro výplatu dlouhodobého ošetřovného za určité období je třeba osvědčit trvání potřeby dlouhodobé péče, a to elektronickým potvrzením ošetřujícího lékaře o trvání potřeby dlouhodobé péče nebo rozhodnutím ošetřujícího lékaře o ukončení potřeby dlouhodobé péče. Po vystavení potvrzení o trvání či rozhodnutí o ukončení potřeby dlouhodobé péče příslušník prostřednictvím předepsaného tiskopisu oznámí zaměstnavateli potřebu dlouhodobé péče a hlášení o dnech, ve kterých jím byla dlouhodobá péče poskytována.

Výplata dlouhodobého ošetřovného

Dávka se vyplácí za období, za které bylo osvědčeno splnění podmínek pro nárok na tuto dávku a její výplatu. 

Dlouhodobé ošetřovné nepodléhá výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy.