Invalidní důchod

Příslušnost orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra je dána ustanovením § 9 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, tzn. že rozhoduje o dávkách důchodového pojištění příslušníků a bývalých příslušníků bezpečnostních sborů. Více zde 

Invalidní důchod je jedním ze čtyř druhů důchodů důchodového systému v České republice (dále je to důchod starobní, vdovský, vdovecký a sirotčí). Podmínky nároku stanoví § 38 až § 40 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

V současnosti (od 1. ledna 2010) se rozlišuje invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého a třetího stupně, a to podle zjištěného stupně invalidity. Rozdíl mezi jednotlivými stupni invalidity spočívá v míře poklesu pracovní schopnosti pojištěnce:

-       pokles o 35 % až 49 % = jedná se o invaliditu prvního stupně,

-       pokles o 50 % až o 69 % = jedná se o invaliditu druhého stupně,

pokles o 70 % a více = jedná se o invaliditu třetího stupně.

Podmínky nároku

Pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let a stal se

a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 zákona o důchodovém pojištění, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31 cit. zákona, pokud nedosáhl důchodového věku nebo

b) invalidním následkem pracovního úrazu.

Potřebná doba pojištění se zjišťuje z období před vznikem invalidity. Doba pojištění se nesleduje pouze v případě, kdy invalidita vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Délka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se odvíjí od věku pojištěnce k datu vzniku invalidity:

-       u pojištěnců ve věku nad 28 let činí potřebná doba pojištění 5 roků a zjišťuje se z posledních deseti roků před vznikem invalidity;

-       u osoby starší 38 let dále platí, že nesplní-li podmínku 5 let pojištění v posledních 10 letech před vznikem invalidity, považuje se podmínka za splněnou též, pokud v posledních 20 letech před vznikem invalidity získala 10 let pojištění;

-       u osob ve věku do 28 let je potřebná doba pojištění kratší;

-       u osoby do 20 let činí méně než 1 rok;

-       u osoby od 20 do 22 let alespoň 1 rok;

-       u osoby od 22 do 24 let alespoň 2 roky;

-       u osoby od 24 do 26 let alespoň 3 roky;

-       u osoby od 26 do 28 let alespoň 4 roky.

Podmínky získání potřebné doby pojištění a vznik invalidity musí být splněny současně. Není-li jedna z nich splněna, nárok na invalidní důchod nevzniká, resp. vzniká později, až po dodatečném splnění té chybějící podle pravidel uvedených výše, tj. podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v kterémkoliv období deseti roků dokončeném po vzniku invalidity; u pojištěnce mladšího 24 let činí přitom potřebná doba pojištění dva roky.

Výše invalidního důchodu

§ 41 zákona o důchodovém pojištění

Výše základní výměry invalidního důchodu činí 10 % průměrné mzdy měsíčně. Výše základní výměry v roce 2025 činí 4 660 Kč měsíčně.

Výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění a dopočtené doby získané do dosažení důchodového věku, a to v závislosti na stupni invalidity.

Dopočtená doba

Dopočtenou dobou je doba od vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku podle § 32 zákona o důchodovém pojištění pro ženy stejného data narození, které nevychovaly žádné dítě (platí též pro muže). Jedná se o dobu, kterou by pojištěnec hypoteticky mohl odpracovat, pokud by se nestal invalidním.

V závislosti na datu vzniku nároku na invalidní důchod a na délce doby českého pojištění získané v období od 18. roku věku pojištěnce do vzniku nároku na invalidní důchod se dopočtená doba započte buď plně, nebo ve sníženém rozsahu.

Procentní sazba z výpočtového základu invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění:

-       u invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně třetinu procentní výměry invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,

-       u invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně polovinu procentní výměry invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,

-       u invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně 1,5 %

Výše procentní výměry invalidního důchodu činí minimálně 770 Kč měsíčně, a to bez ohledu na stupeň invalidity.

Výše invalidního důchodu při změně stupně invalidity

Dojde-li podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu u poživatele invalidního důchodu z důvodu zhoršení nebo zlepšení zdravotního stavu ke změně stupně invalidity, stanoví se nová výše procentní výměry invalidního důchodu (základní výměra důchodu zůstává beze změny).

Nová výše procentní výměry se stanoví podle vzorce:

výše procentní výměry invalidního důchodu, která náležela ke dni, který předchází dni, od něhož došlo ke změně invalidity x k (koeficient přepočtu podle přílohy č. 2 k zákonu o důchodovém pojištění)

Koeficienty přepočtu nové výše procentní výměry invalidního důchodu při změně stupně invalidity

Takto se postupuje i v případě, kdy procentní výměra invalidního důchodu pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně byla stanovena v minimální výši 770 Kč měsíčně V případě snížení stupně invalidity se nová procentní výměra invalidního důchodu stanoví vždy nejméně ve výši 770 Kč měsíčně.

Invalidní důchod a jeho výše v mimořádných případech

1) Invalidní důchod (tzv. „invalidní důchod z mládí“)

Nárok na tzv. „invalidní důchod z mládí“ vznikne pouze osobě, která byla uznána invalidní pro invaliditu třetího stupně (dříve plně invalidní), dosáhla aspoň 18 let věku, má trvalý pobyt na území České republiky a nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu.

S ohledem na podmínky přijetí příslušníků do služebního poměru tato situace se v případě příslušníka nepředpokládá a je uvedena pouze pro komplexnost informací.

2) Nejnižší výše procentní výměry invalidního důchodu u pojištěnců mladších 28 let

Nárok na poskytnutí procentní výměry invalidního důchodu nejméně ve výši procentní výměry tzv. „invalidního důchodu z mládí“ (tedy ve výši, která náleží osobám, jejichž invalidita třetího stupně vznikla před 18. rokem věku a tyto osoby nebyly účastny pojištění po potřebnou dobu), vzniká pojištěnci mladšímu 28 let, který splnil podmínky nároku na invalidní důchod,

-       je-li invalidní důchod přiznáván před 18. rokem věku nebo

-       je-li období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod kryto dobou pojištění nebo doba, která není kryta dobou pojištění, je kratší jednoho roku.

Při stanovení výše invalidního důchodu se stejně jako u tzv. „invalidního důchodu z mládí“ vychází z výpočtového základu, který se pro tyto účely stanoví z osobního vyměřovacího základu, za který se považuje všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu vynásobený přepočítacím koeficientem pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.

Výše procentní výměry pojištěnců mladších 28 let při splnění výše uvedených zákonných podmínek činí:

-       nejméně 45 % výpočtového základu, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně

-       nejméně polovinu částky 45 % výpočtového základu, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně

-       nejméně třetinu částky 45 % výpočtového základu, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně

Ve výši základní výměry invalidního důchodu k žádné změně nedochází.

3) Nejnižší výše procentní výměry invalidního důchodu u pojištěnců, kteří získali bez náhradních dob pojištění aspoň 15 let pojištění

U pojištěnců, kteří ke dni vzniku nároku na invalidní důchod získali bez náhradních dob pojištění aspoň 15 roků pojištění, se výše procentní výměry stanoví stejným způsobem jako v předchozím odstavci, tzn., že výše procentní výměry pojištěnců, kteří ke dni vzniku nároku na invalidní důchod získali bez náhradních dob pojištění aspoň 15 roků pojištění, činí:

-       nejméně 45 % výpočtového základu, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně

-       nejméně polovinu částky 45 % výpočtového základu, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně

-       nejméně třetinu částky 45 % výpočtového základu, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně.

Přeměna invalidního důchodu na starobní důchod a jeho výše

§ 61a zákona o důchodovém pojištění

Dnem, kdy poživatel invalidního důchodu (bez ohledu na stupeň invalidity) po 31. prosinci 2009 dosáhl 65 let věku nebo důchodového věku, je-li vyšší než 65 let,, zaniká nárok na invalidní důchod a současně tímto dnem vzniká nárok na starobní důchod ve výši dosud vypláceného invalidního důchodu.

Tento „transformovaný“ starobní důchod se nezvyšuje za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod.

Nedochází tudíž k přepočtu výše důchodu, nicméně nárok na tento „transformovaný“ starobní důchod nevylučuje nárok na řádný starobní důchod podle § 29 zákona o důchodovém pojištění.

Uplatní-li poživatel „transformovaného“ starobního důchodu žádost o „řádný“ starobní důchod, bude vypočtena výše řádného starobního důchodu a porovnána s výší „transformovaného“ starobního důchodu. Vyplácen bude ten vyšší.

Poživateli invalidního důchodu obdrží rozhodnutí o tom, že mu bude namísto invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého nebo třetího stupně náležet starobní důchod.

Další podrobné informace ke starobnímu důchodu lze získat na webových stránkách ČSSZ (https://www.cssz.cz/web/cz/invalidni-duchody-podrobne )