Nemocenské
Účelem této dávky je nahradit výpadek služebního příjmu příslušníka v případech vzniku dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci, úrazu nebo v případech karantény. U příslušníků náleží výplata nemocenského po uplynutí prvního měsíce neschopnosti ke službě, v případě služebního úrazu po uplynutí jednoho kalendářního roku neschopnosti ke službě.
Podmínky nároku
Ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény musí dojít za trvání služebního poměru nebo ve lhůtě 7 kalendářních dnů ode dne zániku služebního poměru. Nárok na služební příjem v nemoci z ochranné lhůty nevzniká, tudíž nemocenské se i v takovém případě vyplácí od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.
Podání žádosti
V případě, kdy příslušník onemocní a ošetřující lékař rozhodne o dočasné pracovní neschopnosti, obdrží příslušník identifikátor (formou SNS nebo e-mailem - dle sděleného kontaktního údaje lékaři). Nesdělí-li příslušník kontaktní údaje, popř. na vyžádání, vydá lékař příslušníkovi výtisk potvrzení o vystaveném rozhodnutí. Příslušník nemusí svému zaměstnavateli předávat, posílat či jinak doručovat identifikátor, papírové neschopenky ani žádné jiné formuláře. Vše probíhá automaticky elektronickou cestou pomocí systému eNeschopenky.
Pro výplatu nemocenského za určité období je třeba osvědčit trvání dočasné pracovní neschopnosti, a to potvrzením ošetřujícího lékaře nebo rozhodnutím ošetřujícího lékaře nebo orgánu nemocenského pojištění o ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Tyto doklady zasílá ošetřující lékař elektronicky.
Při karanténě se její vznik prokazuje potvrzením příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nebo ošetřujícího lékaře o nařízení karantény. Postup je obdobný jako u dočasné pracovní neschopnosti.
Výše nemocenského
Za kalendářní den činí:
-
60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
-
66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
-
72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.
V případech, kdy byl příslušník uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa v důsledku toho, že se prokazatelně podílel v obecném zájmu na hašení požáru, na provádění záchranných nebo likvidačních prací anebo na plnění úkolů ochrany obyvatelstva jako člen jednotky sboru dobrovolných hasičů obce povolané operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému (uvedené platí v případě, že příslušník není k této složce v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru), činí výše nemocenského za kalendářní den 100 % denního vyměřovacího základu.
Výše nemocenského, které by jinak náleželo za kalendářní den, se snižuje na 50 %, jestliže si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost:
-
zaviněnou účastí ve rvačce (rvačkou se zde rozumí vzájemné napadení či fyzický střet dvou nebo více osob, nejde-li o sebeobranu nebo pomoc napadenému),
-
jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek (nejde o situace, pokud by takové látky byly aplikovány neúmyslně)
-
spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.
V případě důvodného podezření, že si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost z některého z důvodů uvedených výše, se nemocenské vyplácí v poloviční výši, po dobu, než bude zjištěno, že dočasná pracovní neschopnost z tohoto důvodu nenastala. Potom se nemocenské doplatí.
Podpůrčí doba u nemocenského
Nemocenské se vyplácí po dobu 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Pokud byl příslušník před vznikem dočasné pracovní neschopnosti v období 190 kalendářních dnů v dočasné pracovní neschopnosti, započítávají se do podpůrčí doby i doby předchozích dočasných pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti.
Poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se nemocenské vyplácí po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, při téže dočasné pracovní neschopnosti nebo jde-li o více pracovních neschopností 70 dnů v kalendářním roce, nejdéle však do dne, jímž skončila doba zaměstnání.
Do podpůrčí doby se započítává i doba, kdy příslušníkovi náležel služební příjem při neschopnosti ke službě.
Po uplynutí podpůrčí doby se nemocenské vyplácí na základě žádosti příslušníka po dobu stanovenou v rozhodnutí odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra podle vyjádření lékaře orgánu nemocenského pojištění Ministerstva vnitra, pokud lze očekávat, že příslušník v krátké době, nejdéle však v době 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby, nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti; takto lze postupovat i opakovaně, přičemž při jednotlivém prodloužení výplaty nemocenského nesmí být doba tohoto prodloužení delší než 3 měsíce.
U bývalého příslušníka, jehož dočasná pracovní neschopnost vznikla v průběhu služebního poměru a trvá i po jeho skončení nebo vznikla po skončení služebního poměru v ochranné lhůtě, provádí posuzování pracovní schopnosti po uplynutí podpůrčí doby Institut posuzování zdravotního stavu, a to vždy na základě žádosti služebního orgánu I. stupně.