Obecné informace o nemocenském pojištění
Nemocenské pojištění upravuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZNP“), který nabyl účinnosti dne 1. ledna 2009.
Pojistné na nemocenské pojištění a jeho odvody je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Ministerstvo práce a sociálních věcí je zmocněno, aby sdělením vyhlašovaným ve Sbírce zákonů stanovilo výši rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění podle ustanovení § 6 ZNP a výši jednotlivých redukčních hranic pro výpočet denního vyměřovacího základu ve smyslu ustanovení § 22 ZNP.
Z oblasti komunitárního práva se nemocenského pojištění týká zejména Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení nebo Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.
Česká republika je v oblasti nemocenského pojištění vázána také celou řadou mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení. Jejich aktuální seznam je uveden na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (https://www.mpsv.cz/web/cz/dvoustranne-smlouvy-o-socialnim-zabezpeceni ) .
Řízení ve věcech nemocenského pojištění
Řízení ve věcech nemocenského pojištění upravuje ZNP, a dále se použije správní řád a zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.
Specifické pro nemocenské pojištění je tzv. zkrácené řízení. Jedná se o neformální, maximálně zjednodušený procesní postup, zohledňující zájem pojištěnců na co nejrychlejším vyplacení dávky. Má odůvodnění ve skutečnosti, že nárok na dávku nemocenského pojištění a její výplatu je ve velké většině případů nesporný. Není tudíž, ať již z ekonomického nebo časového hlediska, účelné vést správní řízení podle správního řádu. Na zkrácené řízení se správní řád nepoužije s výjimkou ustanovení správního řádu, obsahujících základní zásady činnosti správních orgánů.
Na postup služebního útvaru se ustanovení o zkráceném řízení přímo nevztahuje, neboť ve zkráceném řízení rozhoduje územní správa sociálního zabezpečení. Služební útvary mají speciální právní úpravu v ustanovení § 101 ZNP. Je však zcela na místě, např. z důvodu procesní ekonomie, postupovat přiměřeně podle právní úpravy zkráceného řízení ve spojení s ustanovením o úkolech služebních útvarů.
Ve zkráceném řízení lze rozhodnout o nároku na výplatu dávky v případech, kdy je nesporné splnění podmínek nároku na dávku, její výplatu nebo výši dávky. V případech rozhodování o změně výše vyplácené dávky nesmí být sporu o nové výši dávky. Jde-li o rozhodování o zániku nároku na výplatu dávky, musí být zcela nesporné, že podmínky nároku na dávku již nejsou splněny. Podmínka nespornosti musí být splněna také v případech, pokud se ve zkráceném řízení rozhoduje o přeplatku na nemocenském v důsledku zpětného přiznání starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.
Zahájení zkráceného řízení se neoznamuje. Namísto vydání písemného rozhodnutí se příslušníkům zasílá spolu s výplatou dávky písemný doklad o druhu dávky, denní výši dávky, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou je dávka vyplacena.
Pokud pojištěnec nesouhlasí s obsahem oznámení, může do 30 dnů ode dne výplaty dávky nebo od obdržení písemného oznámení podat písemnou žádost o vydání řádného správního rozhodnutí ve věcech nemocenského pojištění, kde bude při zachování všech procesních náležitostí a postupů meritorně rozhodnuto o dávce. Ve sporných případech o dávkách rozhoduje služební orgán.
Souběh nároků na výplatu dávek z jednoho nebo více pojištění
Vznikne-li z jednoho pojištění současně nárok na výplatu několika dávek, potom se vždy vyplácí jen jedna dávka, přičemž platí, že:
-
nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství má přednost před nárokem na výplatu ostatních dávek,
-
nárok na výplatu otcovské má přednost před nárokem na výplatu nemocenského, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného,
-
nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného přednost před nárokem na výplatu nemocenského a ošetřovného,
-
nárok na výplatu nemocenského má přednost před nárokem na výplatu ošetřovného, přitom však platí, že ošetřovné se sice nevyplácí, avšak po dobu nároku na výplatu nemocenského se podpůrčí doba u ošetřovného nestaví,
-
souběh nemocenského a ošetřovného s vyrovnávacím příspěvkem v těhotenství a mateřství je upraven tak, že se vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství nevyplácí,
-
při souběhu nároku na nemocenské z důvodu pracovní neschopnosti, resp. karantény platí, že přednost má ten nárok, který vznikl dříve (podpůrčí doba u nemocenského, které se nevyplácí, se však nepřerušuje).
Výplata dávek a jejich výše
Nárok na dávku vzniká dnem splnění podmínek stanovených ZNP. Tyto podmínky jsou jednak obecné a dále speciální, upravené pro jednotlivé dávky. Výše dávky nemocenského pojištění je stanovena rozdílně pro jednotlivé dávky procentní výměrou denního vyměřovacího základu po redukci.
Pojištěnec se může písemným prohlášením podaným plátci dávky vzdát nároku na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, otcovské, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného. Pojištěnka, která dítě porodila, se může vzdát nároku na výplatu peněžité pomoci v mateřství nejdříve po uplynutí 14 týdnů podpůrčí doby, ne však dříve, než uplyne 6 týdnů ode dne porodu. Vzdáním se nároku zaniká nárok na výplatu dávky až do konce podpůrčí doby. Nároku na výplatu dávky se však nelze vzdát za období, za které již byla dávka vyplacena ani v případech, kdy jsou z dávky prováděny srážky nebo na základě dohody o srážkách na úhradu přeplatku na dávce nebo regresní náhrady. Pro všechny dávky potom platí, že nárok na dávku ani nárok na výplatu dávky nelze postoupit ani dát do zástavy.
Nárok na výplatu dávky zaniká uplynutím tří let ode dne, za který dávka nebo její část náleží. Dávky nemocenského pojištění náležejí za jednotlivé kalendářní dny, proto tříletá doba pro zánik nároku na jejich výplatu běží zvlášť pro dávku náležející za každý jeden kalendářní den.
Nemocenské, otcovská a dlouhodobé ošetřovné se vyplácejí za období, za které bylo osvědčeno splnění podmínek, podle toho, za jaké období pojištěnec předloží doklad prokazující trvání nároku na dávku.
Služební útvary vyplácejí dávky nemocenského pojištění v termínech stanovených pro výplatu služebního příjmu a stejným způsobem, jakým se vyplácí služební příjem, nebo pokud o to pojištěnec požádá v hotovosti. Pojištěnec má právo kdykoliv způsob výplaty dávky změnit, a to i opakovaně během doby pobírání dávky a bez udání důvodu.
Výše dávek nemocenského pojištění
Výše dávky nemocenského pojištění je stanovena rozdílně pro jednotlivé dávky procentní výměrou denního vyměřovacího základu po redukci, přičemž platí, že dávky poskytované z důvodu mateřství (vyrovnávací příspěvek, peněžitá pomoc v mateřství a otcovská) mají výhodnější způsob výpočtu, než dávky poskytované z důvodu nemoci (nemocenské, ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné).
Podpůrčí doba
Podpůrčí dobou je doba, po kterou má být podle ZNP vyplácena dávka nemocenského pojištění. Podpůrčí doba je pro každou z dávek nemocenského pojištění upravena rozdílně. Obecně platí, že dávky nemocenského pojištění náležejí za kalendářní dny bez zřetele na to, zda kalendářní den je či není pro pojištěnce pracovním dnem nebo jedná-li se o soboty, neděle nebo svátky. Dávky nemocenského pojištění se stanoví za kalendářní den a po výpočtu se zaokrouhlí vždy na celé koruny směrem nahoru.
Specifika nemocenského pojištění příslušníků bezpečnostních sborů
Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů stanovuje, že nemocenské pojištění upravuje zvláštní právní předpis. Tímto zvláštním předpisem je ZNP. Neschopnost ke službě, nařízení karantény nebo vyplácení otcovské a dlouhodobého ošetřovného je omluvenou překážkou ve službě.
Nemocenské pojištění u příslušníků Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru provádí Ministerstvo vnitra. Úkoly a činnosti vyplývající ze zákona o nemocenském pojištění u příslušníků provádí služební útvary a služební orgány.
Úkoly služebních orgánů
Služební orgány při provádění nemocenského pojištění plní obdobné úkoly jako územní správy sociálního zabezpečení, popřípadě Česká správa sociálního zabezpečení. Jednají tudíž v oboru své působnosti jako správní orgán ve věcech nemocenského pojištění. Zcela zásadní výjimkou oproti obecné úpravě, je to, že služební orgány nevyplácejí dávky nemocenského pojištění. Ty vyplácejí služební útvary.
Úkoly Institutu posuzování zdravotního stavu plní v Ministerstvu vnitra lékař odboru zdravotnického zabezpečení.
Úkoly služebního orgánu I. stupně plní určené pracoviště:
-
Policejního prezidia České republiky,
-
krajských ředitelství Policie České republiky,
-
generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky,
-
hasičského záchranného sboru příslušného kraje,
-
Záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru České republiky,
-
Policejní akademie České republiky v Praze,
-
vyšších a středních policejních škol Ministerstva vnitra,
-
Střední odborné školy požární ochrany a Vyšší odborné školy požární ochrany a
-
Ministerstva vnitra, jde-li o příslušníky povolané k plnění úkolů v Ministerstvu vnitra.
Úkoly služebních útvarů
Služební útvary plní v nemocenském pojištění úkoly stanovené pro zaměstnavatele a další úkoly, jdoucí nad rámec povinností zaměstnavatelů, a to zejména v souvislosti s výplatou dávek nemocenského pojištění. Služebním útvarem se rozumí útvary, které příslušníkům vyplácejí služební příjem.
Dávky nemocenského pojištění náležející příslušníkům
Příslušníkům nenáleží ošetřovné. Je to z toho důvodu, že v případě ošetřování člena rodiny nebo péče o dítě jde o důležité osobní překážky ve službě, kdy příslušník má nárok na udělení služebního volna s poskytnutím služebního příjmu.
Podle právní úpravy v ZNP příslušníkům tedy náleží tyto dávky nemocenského pojištění: