Obecné informace o výsluhových nárocích
Výsluhové nároky upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), který nabyl účinnosti 1. ledna 2007.
Zákon o služebním poměru obsahuje hmotněprávní úpravu, řízení ve věcech služebního poměru a organizaci služby.
Pravomoc jednat a rozhodovat ve věcech služebního poměru je upravena v ustanovení § 2 zákona o služebním poměru. Podle odstavce 1 rozhoduje ve věcech služebního poměru příslušníků jménem státu ředitel bezpečnostního sboru, není-li dále stanoveno jinak. V rozsahu jím stanoveném jedná a rozhoduje též vedoucí organizační části bezpečnostního sboru.
Ředitel bezpečnostního sboru tedy může stanovit rozsah pravomoci služebních funkcionářů jednat a rozhodovat ve věcech služebního poměru (personální pravomoc). Podle odstavce 5 písm. b) mohou ministr vnitra, ministr financí a ministr spravedlnosti na žádost ředitele bezpečnostního sboru pověřit vedoucího organizační části ministerstva rozhodováním o výsluhovém příspěvku příslušníků.
V oblasti výsluhových nároků rozhoduje:
- o odchodném příslušníka příslušný služební funkcionář bezpečnostního sboru,
- o výsluhovém příspěvku příslušníka Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace, na základě žádosti ředitele bezpečnostního sboru a pověření ministra vnitra ředitel odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra (dále jen „OSZ MV“),
- o úmrtném příslušníka příslušný služební funkcionář bezpečnostního sboru,
- o příspěvku na pohřeb příslušníka příslušný služební funkcionář bezpečnostního sboru.
Výsluhové nároky ze své podstaty souvisí se skončením služebního poměru.
Doba rozhodná pro výsluhové nároky
Dobou rozhodnou pro výsluhové nároky se rozumí doba trvání služebního poměru podle zákona o služebním poměru a doby započtené ke dni účinnosti tohoto zákona (tj. k 1. lednu 2007) podle ustanovení § 224 téhož zákona. O době zápočtu dob se vydá rozhodnutí.
Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se ke dni 1. ledna 2007 započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992 a do nabytí účinnosti zákona o služebním poměru.
Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru hasiče a příslušníka Sboru ozbrojené ochrany železnic, které se podle zvláštních právních předpisů posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby:
-
výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
-
pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
-
rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
-
pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.
Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se nezapočtou doby:
-
zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
-
neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech (pokud si příslušník neschopnost ke službě přivodil úmyslně nebo mu byl služební příjem odňat pro porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce), nebo nemocenské (pokud si dočasnou pracovní neschopnost přivodil úmyslně nebo nemocenské bylo odňato pro porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce),
-
zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen, a doba
-
výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.
Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek (tedy nikoli pro odchodné) se podle ustanovení § 224 odst. 4 zákona o služebním poměru nezapočtou doby služby:
-
příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
-
příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
-
příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
-
příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
-
příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
-
příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
-
vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.
Doba výkonu základní vojenské služby se nezapočítává do doby rozhodné pro přiznání výsluhového příspěvku ani odchodného.
Pro výsluhové nároky příslušníků bezpečnostních sborů nelze hodnotit ani zvýšené zápočty doby služby výkonného letce a doby výkonu funkce zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti, které již byly v minulosti příslušníkům přiznány.
Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků
Za měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, tedy odchodného, výsluhového příspěvku a úmrtného, se považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka.
Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.
Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenského pojištění, a doba zařazení v záloze neplacené.
Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.
Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.
Pokud po přiznání výsluhového příspěvku nebo odchodného dojde ke změně měsíčního služebního příjmu rozhodného pro účely stanovení výše výsluhových nároků (např. dojde k doplacení některé složky služebního příjmu za období, které je relevantní pro výpočet výsluhového příspěvku nebo odchodného) je nárok bývalého příslušníka znovu posouzen.
Výplata výsluhových nároků
Odchodné, úmrtné a příspěvek na pohřeb příslušníka se vyplácí jednorázově do 30 dnů ode dne skončení služebního poměru, resp. rozhodnutí o poskytnutí příspěvku na pohřeb.
Výsluhový příspěvek se vyplácí měsíčně, každého jedenáctého dne kalendářního měsíce. Připadne-li splatnost na sobotu, neděli nebo svátek, je dnem výplaty předcházející pracovní den.
Výsluhový příspěvek je však vyplácen bezhotovostním způsobem ve výplatním termínu, a to na jeden, příslušníkem určený jeho bankovní účet.
S účinností od 1. ledna 2017 jsou osvobozeny od daně z příjmů všechny výsluhové nároky příslušníků bezpečnostních sborů, tedy vč. výsluhového příspěvku, který podléhal dani z příjmů v době od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2016.
Srážky z výsluhových nároků
Srážky z výsluhových nároků lze provádět ve prospěch bezpečnostního sboru jen na základě dohody o srážkách z výsluhových nároků nebo na základě vykonatelného rozhodnutí služebního funkcionáře. Srážky lze provést také ve správní exekuci. Srážky z úmrtného se neprovádí.