Peněžitá pomoc v mateřství 

Sociální událostí, která zakládá nárok na tuto dávku je těhotenství a následné mateřství příslušnice, a za splnění zákonných předpokladů uvedených v zákoně o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“) také příslušníka. 

Vznik nároku na dávku 

Podmínky pro vznik nároku na dávku musí být splněny v době pojištění. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství vzniká též, jsou-li podmínky na tuto dávku splněny po skončení účasti na nemocenském pojištění, v tzv. ochranné lhůtě. 

Délka ochranné lhůty se liší podle konkrétní situace. Jedná-li se o pojištěnku, jejíž pojištění zaniklo v době těhotenství, potom ochranná lhůta činí 180 kalendářních dnů, pokud pojištěná činnost trvala nejméně po tuto dobu. Jinak ochranná lhůta činí jen tolik dnů, kolik tato činnost trvala.  

Pokud však těhotné pojištěnce vznikne v této ochranné lhůtě znovu pojištění, ochranná lhůta po dobu  nového pojištění neběží a nevyčerpaná ochranná lhůta z dřívějšího pojištění se připočítává k ochranné lhůtě získané na základě tohoto nového pojištění, a to nejvýše do celkové výměry 180 kalendářních dnů. V ostatních případech nároku na peněžitou pomoc v mateřství (např. tehdy, střídá-li se v nároku na dávku s pojištěnkou, která porodila dítě, manžel nebo otec dítěte, či v případě převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů) činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik tato činnost trvala, nejvýše však 7 kalendářních dnů. 

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má: 

  1. příslušnice, která porodila dítě, před porodem potom těhotná pojištěnka v době nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu,

  2. příslušnice nebo příslušník, pokud převzali dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu (§ 38 ZNP),

  3. příslušník, který pečuje o dítě, jehož matka zemřela,

  4. příslušník, který o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně práce neschopnou nebo pro které bylo vystaveno potvrzení podle ustanovení § 67 písm. d) ZNP, a nemá nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství,

  5. příslušník, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu podle ustanovení § 32 odst. 8 ZNP, že bude pečovat o dítě; tuto dohodu lze uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu dítěte a na dobu nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích. 

Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství je účast na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní (tzv. čekací doba) v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Není-li tato podmínka účasti na pojištění splněna, započtou se  doby účasti na pojištění z předchozích pojištění v období dvou let před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství. Překrývající se doby účasti na pojištění lze však započítat jen jednou. 

Nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství uplatňuje těhotná příslušnice nebo příslušnice, která porodila dítě, potvrzením ošetřujícího lékaře o očekávaném nebo skutečném dni porodu. Potvrzení lékař vydává elektronicky a příslušnice obdrží identifikátor (formou SMS nebo e-mailem - dle sděleného kontaktního údaje lékaři), který poskytne zaměstnavateli a následně prosřednictvím předepsaného tiskopisu oznámí zaměstnavateli nástup na peněžitou pomoc v mateřství. Pojištěnec v ostatních případech uvedených v  ZNP uplatňuje nárok na dávku prostřednitvím oznámení zaměstnavateli o nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (v tomto případě nemá žádný identifikátor, tj. potvrzení od lékaře). Pro výplatu peněžité pomoci v mateřství v těchto případech je dále třeba osvědčit potřebné skutečnosti, a to: 

  • rozhodnutím příslušného orgánu  o svěření dítěte pojištěnci do péče nahrazující péči rodičů, 

  • písemnou dohodou otce nebo manžela s matkou dítěte o péči o dítě podle ustanovení § 32 odst. 1 písm. e) ZNP, v této dohodě musí být výslovně uveden den, od kterého pojištěnec počal o dítě pečovat a podpis matky musí být úředně ověřen, nebo 

  • lékařským posudkem ošetřujícího lékaře matky dítěte na předepsaném tiskopise o tom, že matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění. 

Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu.  

Podpůrčí doba 

Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství začíná nástupem na peněžitou pomoc v mateřství, jenž nastává dnem, který příslušnice určí v období od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu určeným lékařem.  

Pokud příslušnice tento den v tomto období neurčí, nastává nástup na peněžitou pomoc v mateřství počátkem šestého týdne před očekávaným dnem porodu.  

Pokud porod nastal dříve než v den plánovaného nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, potom platí, že podpůrčí doba běží ode dne porodu. 

V případě peněžité pomoci v mateřství poskytované při převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů a v dalších případech, nastává nástup dnem převzetí dítěte do péče. 

Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství končí uplynutím dob uvedených dále, nejpozději však dnem, kdy dítě dosáhlo věku 1 roku, jde-li o dítě, které bylo převzato do péče nejdéle do dosažení věku 7 let a 31 týdnů. 

Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství potom činí: 

  1. 28 týdnů u příslušnice, která porodila (jedno) dítě,

  2. 37 týdnů u příslušnice, která porodila zároveň dvě nebo více dětí, přičemž po uplynutí 28 týdnů podpůrčí doby peněžitá pomoc v mateřství náleží, jen jestliže příslušnice dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí,

  3. 22 týdnů u příslušníka uvedeného výše u nároku na peněžitou pomoc v mateřství pod písm. b) až e),

  4. 31 týdnů u pojištěnce, který z důvodu uvedeného pod písm. c) pečuje zároveň o dvě nebo více dětí, přičemž po uplynutí 22 týdnů podpůrčí doby peněžitá pomoc v mateřství náleží, jen jestliže pojištěnec dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí. 

Nemá-li příslušnice nárok na peněžitou pomoc v mateřství z dosavadní pojištěné činnosti (nemá potřebných 270 dnů účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech), ošetřující lékař rozhodne o vzniku dočasné pracovní neschopnosti na základě její žádosti a potvrzení služebního orgánu (I. stupně) o tom, že příslušnice nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Ošetřující lékař na základě oznámení služebního orgánu (I. stupně) rozhodne o ukončení dočasné pracovní neschopnosti takové příslušnice uplynutím šestého týdne po porodu, pokud není nadále dočasně práce neschopna z jiných důvodů.