Starobní důchod
Příslušnost orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra je dána ustanovení § 9 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, tzn. že rozhoduje o dávkách důchodového pojištění příslušníků a bývalých příslušníků bezpečnostních sborů. Více zde.
Starobní důchod je jedním ze čtyř druhů důchodů důchodového systému v České republice (dále je to důchod invalidní, vdovský, vdovecký a sirotčí). Podmínky nároku stanoví § 28 až § 37e zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
Podmínky nároku
Pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl stanoveného důchodového věku, popřípadě splňuje další podmínky stanovené v zákoně o důchodovém pojištění. Podmínky získání potřebné doby pojištění a dosažení důchodového věku musí být splněny současně. Není-li jedna z nich splněna, nárok na starobní důchod nevzniká, resp. vzniká později, až po dodatečném splnění té chybějící.
Před dosažením důchodového věku lze přiznat tzv. předčasný starobní důchod za podmínky, že pojištěnec získal potřebnou dobu důchodového pojištění jako při řádném odchodu do starobního důchodu. Přiznání předčasného starobního důchodu je nevratné a vylučuje nárok na řádný starobní důchod.
Doba, o kterou je předčasný důchod přiznán dříve, výši důchodu sníží. Tato srážka (krácení) je trvalá.
Potřebná doba pojištění:
§ 29 zákona o důchodovém pojištění
Pojištěnec má nárok na starobní důchod („řádný starobní důchod“), jestliže:
1. získal dobu pojištění nejméně
a) 25 let a dosáhl aspoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod (dále jen „důchodový věk“) před rokem 2010
b) 26 let a dosáhl důchodového věku v roce 2010
c) 27 let a dosáhl důchodového věku v roce 2011
d) 28 let a dosáhl důchodového věku v roce 2012
e) 29 let a dosáhl důchodového věku v roce 2013
f) 30 let a dosáhl důchodového věku v roce 2014
g) 31 let a dosáhl důchodového věku v roce 2015
h) 32 let a dosáhl důchodového věku v roce 2016
i) 33 let a dosáhl důchodového věku v roce 2017
j) 34 let a dosáhl důchodového věku v roce 2018
k) 35 let a dosáhl důchodového věku po roce 2018, nebo
2. získal dobu pojištění nejméně
a) 15 let a dosáhl před rokem 2010 věku aspoň 65 let,
b) 16 let a dosáhl v roce 2010 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,
c) 17 let a dosáhl v roce 2011 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,
d) 18 let a dosáhl v roce 2012 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,
e) 19 let a dosáhl v roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,
f) 20 let a dosáhl v období 2014 až 2024 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,
g) 20 let a dosáhl po roce 2024 věku aspoň o 2 roky vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,
3. neplní podmínky stanovené v
a) odstavci 1 písm. g) až k), dosáhl důchodového věku po roce 2014 a získal aspoň 30 let doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1,
b) odstavci 2 písm. b) až f), dosáhl věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození, a získal aspoň 15 let doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1.
4. dosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li vyšší než 65 let a splnil podmínky nároku na invalidní důchod.
Starobní důchod před dosažením důchodového věku („předčasný důchod“)
§ 31 zákona o důchodovém pojištění
Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže získal dobu pojištění 40 let a do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 3 roky.
Tento starobní důchod se přizná nejdříve ode dne podání žádosti o přiznání tohoto důchodu. Za den vzniku nároku na starobní důchod se považuje den, od něhož je tento důchod přiznán.
Za den uplatnění žádosti o důchod se považuje den, kdy se oprávněný (žadatel) poprvé obrátil na příslušný orgán (§ 81 ve spojení s § 110 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů). Více zde
Přiznání předčasného starobního důchodu vylučuje nárok na starobní důchod podle § 29 zákona o důchodovém pojištění.
Souběh výplaty starobního důchodu s výdělečnou činností
Nárok na výplatu „řádného“ starobního důchodu přiznaného podle § 29 již není podmíněn při výkonu výdělečné činnosti sjednáním pracovněprávního vztahu na dobu určitou nepřesahující dobu jednoho roku. Stejně tak není omezena výše dosahovaného příjmu. Po 31. prosinci 2009 může poživatel řádného starobního pracovat a pobírat důchod v plné výši bez ohledu na to, jakou výdělečnou činnost vykonává a v jakém rozsahu ji vykonává.
Poživatel starobního důchodu má dále možnost při výkonu výdělečné činnosti na základě své žádosti si zvolit výplatu starobního důchodu v poloviční výši.
Výplata předčasného starobního důchodu přiznaného podle § 31, nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost v rozsahu zakládající účast na pojištění nebo je poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci.
Přiznání předčasného starobního důchodu však nebrání v možnosti přivydělat si. Výplata předčasného důchodu bude náležet, pokud z výdělečné činnosti nebude odváděno pojistné na sociální zabezpečení.
Ode dne dosažení důchodového věku se posuzují podmínky pro výplatu starobního důchodu obdobně jako u řádného starobního důchodu.
U pojištěnců narozených:
1.před rokem 1936 činí
u mužů 60 let,
u žen
53 let, pokud vychovaly alespoň pět dětí,
54 let, pokud vychovaly tři nebo čtyři děti,
55 let, pokud vychovaly dvě děti,
56 let, pokud vychovaly jedno dítě, nebo
57 let, pokud nevychovaly žádné dítě
2. v období let 1936 až 1973 důchodový věk se stanoví podle přílohy č. 1 k zákonu č. 155/1995 Sb. (tabulka důchodového věku)
3. v období let 1974 až 1988 se důchodový věk stanoví tak, že se k věku 65 let a 8 měsíců přičte takový počet kalendářních měsíců, který se stanoví jako rozdíl v počtu let mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1973.
Stanoví-li se důchodový věk s přičtením kalendářních měsíců, považuje se za důchodový věk věk dosažený v posledním přičteném kalendářním měsíci v den, který se číslem shoduje se dnem narození pojištěnce. Neobsahuje-li takto určený měsíc takový den, považuje se za důchodový věk ten věk, který je dosažen v posledním dni posledního přičteného kalendářního měsíce.
4. po roce 1988 důchodový věk činí 67 let.
Pojištěncům, kteří odpracovali stanovenou dobu v zaměstnání zařazeném do I. pracovní kategorie, I. a II. kategorie funkcí a účastníkům odboje zůstává stanovení věkové hranice pro odchod do starobního důchodu beze změny. Pro tyto skupiny pojištěnců i nadále platí věkové hranice stanovené předpisy platnými před 1. lednem 1996, (§ 74 zákona č. 155/1995 Sb.). Snížená věková hranice pro vznik nároku na starobní důchod se přitom považuje pro účely zákona o důchodovém pojištění za důchodový věk.
Zvláštní ustanovení o starobním důchodu některých pracujících v hornictví
(§ 37b a § 37c zákona č. 155/1995 Sb.)
V případě některých osob pracujících v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech může platit i snížená věková hranice podle nařízení vlády č. 363/2009 Sb. nebo § 37c zákona o důchodovém pojištění.
Jedná se o pojištěnce, kteří před 1. říjnem 2016 začali vykonávat zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech a v něm odpracovali celkem aspoň 3 300 směn, popřípadě, jde-li o zaměstnání v hlubinném hornictví v uranových dolech, 2 200 směn, nebo 3 081 směn, pokud zaměstnání v hlubinném hornictví skončilo z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice, popřípadě, jde-li o zaměstnání v hlubinném hornictví v uranových dolech, 1 981 směn, pokud toto zaměstnání skončilo z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice.
Počet směn za dobu před 1. lednem 1993 se zjistí tak, že počet kalendářních dnů zaměstnání v hlubinném hornictví, které bylo podle právních předpisů účinných před tímto dnem zařazeno mezi zaměstnání I. pracovní kategorie zakládající nárok na starobní důchod při dosažení věku aspoň 55 let, se vynásobí koeficientem 0,6 a zaokrouhlí směrem nahoru.
Důchodový věk pojištěnce uvedeného v § 37b se stanoví tak, že od důchodového věku stanoveného podle § 32 se odečte 7 let. Při stanovení důchodového věku tohoto pojištěnce se u žen postupuje stejně jako u mužů stejného data narození.
Zvláštní ustanovení o důchodovém věku zdravotnických záchranářů, člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku a pojištěnce, kteří v rizikovém zaměstnání odpracovali aspoň 2 200 směn.
(§ 37d a § 37e zákona č. 155/1995 Sb.)
Od 1.ledna 2023 se některým osobám pracujícím jako zdravotnický záchranář nebo člen jednotky hasičského záchranného sboru podniku za splnění dalších podmínek stanoví snížená věková hranice podle § 37 zákona o důchodovém pojištění.
Zaměstnáním zdravotnického záchranáře se rozumí zaměstnání, v němž jsou po 31. prosinci 1992 vykonávány práce člena výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby, operátora zdravotnického operačního střediska a pomocného operačního střediska zdravotnické záchranné služby a záchranáře horské služby. Zaměstnáním člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku se rozumí zaměstnání, v němž jsou po 31. prosinci 1992 vykonávány práce člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku.
Od 1. ledna 2025 se zvláštní ustanovení o důchodovém věku týkají též pojištěnců, vykonávající po 31. prosinci 2014 rizikové práce.
Riziková práce je práce zařazena podle zvl. právních předpisů do 4. kategorie, tzn. práce s vysokým rizikem poškození zdraví, které nelze vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření. Více zde
Důchodový věk pojištěnce uvedeného v § 37d se stanoví tak, že od důchodového věku stanoveného podle § 32 se odečte
a) 15 kalendářních měsíců, odpracoval-li pojištěnec v zaměstnáních uvedených v § 37d odst. 1 2 200 až 4 399 směn, nebo
b) 30 kalendářních měsíců, odpracoval-li pojištěnec v zaměstnáních uvedených v § 37d odst. 1 alespoň 4 400 směn, s tím, že odpracoval-li pojištěnec v těchto zaměstnáních více než 4 400 směn, přičte se k tomuto počtu kalendářních měsíců za každých dalších 74 směn odpracovaných v těchto zaměstnáních další 1 kalendářní měsíc.
Odečíst lze nejvýše 60 kalendářních měsíců.
Možnost využít předčasného starobního důchodu podle § 31 zákona č. 155/1995 Sb. i pro výše uvedené pojištěnce se zvláštními postupy pro stanovení důchodového věku zůstává zachována, zjištěný snížený důchodový věk se pro účely § 31 považuje za stanovený důchodový věk.
Výše "řádného" starobního důchodu
(§ 33 až § 36 zákona č. 155/1995 Sb.)
Výše důchodu se skládá ze dvou složek, a to ze základní výměry a z procentní výměry.
Výše základní výměry důchodu je stanovena procentní sazbou z průměrné mzdy, tj. 10 % průměrné mzdy (do 31. prosince 2018 činila procentní sazba 9 % průměrné mzdy) po příslušném zaokrouhlení.
Výše základní výměry starobního důchodu v roce 2025 činí 4 660 Kč měsíčně, výše procentní výměry činí nejméně 770 Kč měsíčně.
Procentní výměra se určuje procentní sazbou z výpočtového základu podle získané doby pojištění. Výši důchodu ovlivňují především dva faktory: délka doby důchodového pojištění a výše výdělků dosažených v rozhodném období. Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29 odst. 1 až 3, činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod,
a) spadá-li rok přiznání důchodu do období před rokem 2026, 1,5 % výpočtového základu měsíčně,
b) je-li rokem přiznání důchodu rok 2026, 1,495 % výpočtového základu měsíčně,
c) je-li rokem přiznání důchodu rok 2027, 1,490 % výpočtového základu měsíčně,
d) je-li rokem přiznání důchodu rok 2028, 1,485 % výpočtového základu měsíčně,
e) je-li rokem přiznání důchodu rok 2029, 1,480 % výpočtového základu měsíčně,
f) je-li rokem přiznání důchodu rok 2030, 1,475 % výpočtového základu měsíčně,
g) je-li rokem přiznání důchodu rok 2031, 1,470 % výpočtového základu měsíčně,
h) je-li rokem přiznání důchodu rok 2032, 1,465 % výpočtového základu měsíčně,
i) je-li rokem přiznání důchodu rok 2033, 1,460 % výpočtového základu měsíčně,
j) je-li rokem přiznání důchodu rok 2034, 1,455 % výpočtového základu měsíčně,
k) spadá-li rok přiznání důchodu do období po roce 2034, 1,450 % výpočtového základu měsíčně
Pojištěnci, který byl v období let 2013 až 2015 účasten důchodového spoření (tzv. II. pilíř) a za celou dobu své účasti na důchodovém spoření nedoplatil podle zákona o ukončení důchodového spoření pojistné na důchodové pojištění (více zde, nebo zde), se výše procentní výměry starobního důchodu za doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1, které se kryjí s dobou účasti na důchodovém spoření, stanoví způsobem a za podmínek podle právní úpravy účinné ke dni 31. prosince 2015. Za každý rok pojištění, který se kryje s dobou účasti na důchodovém spoření v období let 2013 až 2015 náleží
-
1,2 % výpočtového základu měsíčně.
Do doby pojištění získané do 18 let věku a po vzniku nároku na starobní důchod se nezahrnují náhradní doby pojištění. Do doby pojištění se pro účely předchozí věty započítávají náhradní doby pojištění pouze v rozsahu 80 %, s výjimkou náhradních dob pojištění za dobu účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. c), d) a h) a v § 102 odst. 5 a 6 zákona o důchodovém pojištění a obdobných dob podle předpisů platných před 1. lednem 1996 (zejména doba péče o dítě do 4 let věku, doba péče o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby …)
Zvyšování procentní výměry starobního důchodu výkonem výdělečné činnosti
Pojištěnci, který vykonává výdělečnou činnost i poté, co splní podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo 3 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., se zvyšuje procentní výměra jeho starobního důchodu takto:
-
nepobírá-li starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, zvyšuje se procentní výměra za každých 90 kalendářních dnů této činnosti o 1,5 % výpočtového základu. Doba kratší 90 kalendářních dnů, která nebyla zhodnocena, se přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na důchod, a to pokud se tak získá celý rok pojištění, a to v rozsahu potřebném pro toto přičtení; přitom se tato doba přičte nejprve k době pojištění získané do vzniku nároku na starobní důchod, která se nekryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření;
-
pobírá–li starobní důchod ve výši poloviny, zvyšuje se za dobu po 31. 12. 2009 procentní výměra důchodu za každých 180 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu. Na rozdíl od zvýšení náležející za každých 90 kalendářních dnů, nelze zbytek dnů nezhodnocených pro zvýšení náležející za každých 180 dnů přičítat k době pojištění získané do vzniku nároku na důchod. Zvýšení starobního důchodu se provede na žádost vždy od data, od něhož jsou splněny podmínky pro toto zvýšení (tedy po 180 dnech);
-
pobírá–li starobní důchod v plné výši, zvyšuje se za dobu výdělečné činnosti vykonávanou v době od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2024 včetně procentní výměra starobního důchodu za každých 360 kalendářních dnů o 0,4 % výpočtového základu. Více zde
Výše „předčasného“ starobního důchodu
Základní výměra předčasného důchodu je stejná jako u řádného starobního důchodu, ale dochází ke krácení procentní výměry.
Výše krácení je závislá na délce doby, která chybí od data přiznání předčasného starobního důchodu do dosažení důchodového věku.
Sazba procentní výměry předčasného starobního důchodu se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává předčasný starobní důchod do dne dosažení důchodového věku o 1,5 % výpočtového základu.
Při výkonu výdělečné činnosti zakládající účast na pojištění nebo při pobírání podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci výplata předčasného starobního důchodu do dosažení důchodového věku nenáleží. Po skončení této výdělečné činnosti se na žádost předčasný starobní důchod přepočítává tak, že doba této výdělečné činnosti se přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod a o dobu výdělečné činnosti se zkracuje celková doba, za kterou se snižovala výše procentní výměry.
Vykonává-li poživatel starobního důchodu přiznaného před dosažením důchodového věku výdělečnou činnost v cizině, nemá tato výdělečná činnost vliv na výplatu jeho důchodu, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva o sociálním zabezpečení, kterou je ČR vázána.
Ode dne dosažení důchodového věku se podmínky pro výplatu předčasného starobního důchodu posuzují obdobně jako u řádného starobního důchodu.
Zvýšení starobního důchodu za výchovu dítěte tzv. výchovné
Zvýšení procentní výměry starobního důchodu o pevnou částku 500 Kč za každé dítě, které pojištěnec vychoval, náleží a je vypláceno od ledna 2023. Zvýšení za vychované dítě, tzv. výchovné se týká jak starobních důchodů přiznávaných po 31. prosinci 2022, tak i starobních důchodů již vyplácených, resp. přiznaných před 1. lednem 2023. Podrobnější informace zde.
Výchovné náleží jen za dítě, o které rodič nebo jiná osoba osobně pečoval/a v období do dosažení jeho zletilosti alespoň po dobu deseti roků. Pokud se tato osoba (muž nebo žena) ujme výchovy dítěte po dosažení osmého roku jeho věku, je podmínka výchovy dítěte splněna, jestliže osobně pečuje nebo pečovala o dítě až do jeho zletilosti po dobu alespoň pěti roků. V případě, že dítě zemřelo po dosažení pěti let věku, bude výchovné náležet, jestliže muž nebo žena osobně pečovali o dítě od jeho narození do jeho úmrtí. Pro starobní důchody přiznané před 1. lednem 2023 platí, že podmínka výchovy dítěte v případě jeho úmrtí je splněna, jestliže dítě zemřelo po dosažení šesti měsíců věku a bylo o něho pečováno od jeho narození až do jeho úmrtí.
Dítětem se rozumí dítě vlastní, osvojené nebo převzaté do péče nahrazující péči rodičů.
Nárok na výchovné nevzniká, pokud se pečující osoba dopustila na dítěti jako pachatel, spolupachatel nebo účastník úmyslného trestného činu proti životu a zdraví, proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti nebo proti rodině a dětem podle trestního zákoníku nebo obdobných úmyslných trestných činů.
Výchovu téhož dítěte lze započítat jen jedné osobě. Nárok na výchovné bude mít tedy vždy jen jeden z rodičů nebo jiná osoba, která o dítě pečovala v největším rozsahu, není rozhodující, zda jde o ženu nebo muže. To znamená, že oproti jiným pečujícím osobám převážně zajišťovala osobní péči a výchovu dítěte tak, že to mělo nebo mohlo mít vliv na její pracovní kariéru a výdělečné možnosti.
Zjistí-li se, že výchovné bylo poskytnuto neprávem, starobní důchod bude o částku výchovného snížen.
Procentní výměru o výchovné lze navýšit pouze u starobního důchodu, nikoli u invalidního nebo pozůstalostního důchodu.
Zvýšení starobních důchodů přiznaných před 1. lednem 2023
Starobní důchody žen přiznané před 1. lednem 2023 se automaticky (bez žádosti) zvýší o 500 Kč za každé dítě, k němuž bylo přihlédnuto pro stanovení důchodového věku při přiznání důchodu. Poživatelky tzv. transformovaného starobního důchodu mají automatizovaně zvýšen tento důchod podle počtu dětí uvedených v základních registrech. Zvýšení je provedeno od splátky důchodu splatné v lednu 2023. O tomto zvýšení bude žena informována prostřednictvím oznámení.
Nebyl-li ženě stanoven důchodový věk s ohledem na počet vychovaných dětí, ale např. podle doby získané ve služebním poměru v I. nebo II. kategorii funkcí, zvýší se starobní důchod pouze na žádost na předepsaném tiskopise, více zde, a to nejpozději do 31. prosince 2024.
Starobní důchody mužů přiznané před 1. lednem 2023 budou zvýšeny jen na základě žádosti podané na předepsaném tiskopise, více zde. Žádost může být podána nejdříve od 1. září 2022, nejpozději do 31. prosince 2024. Aby výchovné náleželo, je třeba prokázat, že muž zajišťoval osobní péči ve větším rozsahu než žena. Tato skutečnost se prokazuje čestným prohlášením (bude součástí tiskopisu žádosti). Kromě podmínky většího rozsahu musí být splněna podmínka délky trvání péče i další obecné podmínky pro hodnocení doby péče o dítě.
Zvýšení starobních důchodů přiznaných po 31. prosinci 2022
Žádost o výchovné musí být součástí žádosti o starobní důchod, tzn., že při zvýšení starobního důchodu za vychované dítě se přihlíží jen k výchově toho dítěte, které jako vychované bylo uvedeno v žádosti o přiznání starobního důchodu. Není-li tato podmínka splněna, výchovné nenáleží.
Přeměna invalidního důchodu na starobní důchod a jeho výše
(§ 61a zákona č. 155/1995 Sb.)
Dnem, kdy poživatel invalidního důchodu (bez ohledu na stupeň invalidity) po 31. prosinci 2009 dosáhl 65 let, nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, zaniká nárok na invalidní důchod a současně tímto dnem vzniká nárok na starobní důchod ve výši dosud vypláceného invalidního důchodu.
Tento „transformovaný“ starobní důchod se nezvyšuje za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod.
Nedochází tudíž k přepočtu výše důchodu, nicméně nárok na tento „transformovaný“ starobní důchod nevylučuje nárok na řádný starobní důchod podle § 29 zákona o důchodovém pojištění.
Uplatní-li poživatel „transformovaného“ starobního důchodu žádost o „řádný“ starobní důchod, bude vypočtena výše řádného starobního důchodu a porovnána s výší „transformovaného“ starobního důchodu. Vyplácen bude ten vyšší.
Poživateli invalidního důchodu je nutno vydat rozhodnutí o tom, že mu bude namísto invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého nebo třetího stupně náležet starobní důchod.
Další podrobné informace ke starobnímu důchodu lze získat na webových stránkách ČSSZ (https://www.cssz.cz/web/cz/starobni-duchod).